Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karaimové a rukopisy z Káhirské genizy

mezi poklady kahirské genizy patří mnoho rukopisů hebrejské Bible napsaných ve Středověku členy karaimské komunity.

Tyto rukopisy jsou neobvyklé protože nejsou zapsány hebrejskými znaky, ale jsou to hebrejské texty zapsáné arabským písmem, občas s hebrejskou diakritikou.

Synagoga ve které byla geniza umístěna patřila rabanitské komunitě ve Fustatu a přítomnost karaimských rokopisů v genize rabanitské synagogy je velice zvláštní.

Karaimské písemné zdroje jsou plné nekompromisního nepřátelství vůči Rabanitům.

Dokumenty z genizy zaznamenávají mnoho konfliktů mezi Rabanity a Karaimy v Palestině, kde existovali velké karaitské komunity.

V Egyptě však v období od desátého do dvanáctého století bylo napětí mezi Karaimy a Rabanity poměrně malé, dokonce byly běžné vzájemné sňatky.

Příležitostně dokonce probíhaly společné bohoslužby.

Karaitské rukopisy nalezené v rabanitské genize jsou důkazem vzájemných sociálních a náboženských kontaktů mezi Karaimy a Rabanity.

Britska Knihovna vlastní mnoho podobných karaitských rukopisů hebrejské Bible, pořízených polským knihkupcem M.W. Shapirou v Káhiře koncem předminulého století.

Srovnání mezi těmito rukopisy a rukopisy z genizy nám ukazuje, že obě skupiny rukopisů jsou stejného původu.

V několika případech byly fragmenty pořízené Shapirou a zakoupené Britskou knihovnou (spolu s rukopisy-kodexy) částmi úplně stejných rukopisů jako fragmenty z genizy.

Shapira musel mít přístup k fragmentům z genizy a vybrat z nich části, které se vztahovaly ke karaimským rukopisům, které byly pořízeny jinde.

Hlavním zdrojem existujících rukopisů hebrejské Bible zapsaných arabským písmem byly karaimské komunity v Palestině.

Na jednom rukopise se zachoval znak tisárny, který nás informuje, že rukopis byl napsán v Ramla v 395 roce hidžry (1004 až 1005 křesťanského letopočtu).

Několik případů hebrejské výslovnosti ukazuje, že tento přepis odpovídá výslovnosti užívané ve středověké Palestině.

Tyto rukopisy byly pravděpodobně přemístěny do Káhiry v době invaze Křižáků do Palestiny koncem jedenáctého století.

Několik jich mohlo být napsáno v Káhiře Karaimy, kteří utekli z Palestiny nebo kteří měli silné vazby na karaimské komunity v Palestině v období jejich vrcholu koncem jedenáctého století.

Karaitské rukopisy hebrejské Bible z pozdního středověku jsou již psány hebrejskými znaky.Zničením karaimských center v Palestině Křižáky zanikla tradice transkripce hebrejských biblických textů pomocí arabských znaků.

Karaimové používali transkripci hebrejštiny pomocí arabských písmen výhradně pro biblické a liturgické texty.Karaimská liturgie se skládá téměř výhradně z biblických pasáží.

Hebrejské texty vytvořené Karaimy během tohoto období, například právní dokumenty, znaky tiskáren na konci rukopisů Bible a básnická díla byla napsána hebrejskými znaky.

Důvod pro zapis hebrejštiny pomocí arabských znaků vylývá ze vztahu Karaimů k psané tradici biblických textů.Určité kruhy Karaitů se snažily pokračovat v práci tiberiánských Masoretů a uzkostlivě zachovávaly detaily masoretické tradice.

Někteří Karaimové však vyjádřili pochybnosti nad správností přepisů textů Bible psaných Rabanity.

Poukazovali na rozpory mezi psaným textem a způsobem čtení, stejně jako na nesrovnalosti v pravopise.

Názor, že Rabanité chybně překládali text Písma koresponduje s konceptem TAHRIF ( zaměrná změna významu či komolení textu), což byl ústřední motiv středověkých islámských polemik s Židy a Křesťany a který můžeme najít i v protisunnitských šíítsko-muslimských spisech.

Zápis hebrejského textu Bible arabskými písmeny byl pokusem zaznamenat tradici čtení přesným a systematickým způsobem a tak předejít nesrovnalostem v tradici čtení biblických textů.

Profesor Geoffrey Khan - Faculty of Asian & Middle Eastern Studies - University of Cambridge