Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rozdělení judaismu - Farizejové vs. Saducejové

Obrazek

 

Snaha Židů čelit řeckým vlivům má za následek rozpad židovského světa na frakce.

Kněžská třída, potomci Sádoka – velekněze krále Davida.

Obrazek

Kolem roku 200 před obč. letopočtem se začínají nazývat cadokim – saducejové.

K saducejům patřila většina kněží, aristokracie, bohatí obchodníci, elita židovského národa.

Uznávali pouze Toru, opovrhovali výklady a ústní tradicí.

Věřili, že lze Boha uctívat jako krále či vladaře.

Věřili v ústřední význam oběti a stavěli se proti bohoslužbám, které spočívali pouze v modlitbě a studiu ústních tradic.

Obrazek

Farizejové – prušim = oddělení, pocházeli z nižších městských a venkovských tříd. Qumránské texty je nazívají "stavitelé zdí", jsou spojováni s touhou po moci, deformací zákonů Tory a obětí, lhaním, pomluváním,...

Hasmodejský král Jochanan Hyrkanos je oddělil od Sanhedrinu.

Jejich tezí bylo přesvědčení, že ústní právo bylo Mojžíšovi zjeveno na Sinaji současně s psaným právem a že jedině ONI(farizejové) jsou povoláni toto právo učit a vykládat – tyto názory nemají oporu v TaNaCHu, neexistuje zde ani jedna zmínka o ústní Toře či zákonu .

Věřili že Bůh řídí lidské konání a vyměřuje odměny a tresty v budoucím životě.

Věřily v mrtvých vstání a v anděly – zde je patrný vliv babylónského zoroastrismu .

Saducejové nezastávali žádnou z uvedených tezí.

Obrazek

Za Heroda žil v Palestině asi 1 000 000 Židů a v Sýrii, Babylónii, Egyptě a Malé Asii asi 4 000 000 Židů. Farizejů bylo v této době asi necelých 6000, tj. 0,12% Židů byli Farizejové.

Tzv. Esejci – frakce Cadokitů byli zoufalí z vlivu helénismu, pohanské okupace a farizejské deformace chrámových služeb, proto  se uchýlili do pouště, kde žili v izolaci. Toužili po dni po návratu Učitele Spravedlnosti a porážce pohanů, očištění Chrámu a obnovení obětí. Nejednalo se o okrajovou sektu a poměrně rozšířé ( i když názorově nekompaktní) hnutí.

Za vlády Hasmoneovců docházelo v Judsku k četným občanským střetům. V roce 103 před obč. letopočtem nastoupil na tůn Alexandr Janaj. Alexandr Janaj vedl dobyvačné války a plnil funkci velekněze. Farizejům se nelíbilo, že se staví chladně k farizejské tradici a že jako voják plní funkci velekněze. Jednou Alexandr Janaj vykonal nesprávnou úlitbu (nejspíš neúmyslně) o svátku Sukot a farizejové ho zasypali etrogy. Tato úlitba přitom byla farizejského původu, tj. nebyla stanovená Torou. Provádění farizejského rituálu nenařízeného JHVH v Chrámu ukazuje na nepřiměřeně velký vliv malé farizejské sekty na náboženský život.

Obrazek

Alexandr Janaj povolal na farizeje žoldnéře z malé Asie. Ti jich pak mnoho pozabíjeli.

Farizejští extrémisté pak vyvolali proti králi vzpouru. Ta trvala přibližně od roku 90 před.obč.letopočtem do roku 85 před obč. letopočtem. K jejímu potlačení použil král jak židovské vojsko tak žoldnéře z Malé Asie.

Farizejové byli opakovaně poráženi, ale tvrdohlavě pokračovali v boji. Chtěli mít výlučnou moc nad náboženským osudem všech Židů. Považovali se za Boží mučedníky!

Král Alexandr Janaj se s nimi pokoušel uzavřít mír. Vyslal posla aby zjistil podmínky míru. Farizejové žádali jeho smrt, tak silná byla jejich nenávist vůči vlastnímu králi.

Považovat Farizeje za vlídné staré muže se splývajícím bílými vousy je omyl. Uměli obratně zacházet se zbraněmi a neváhali ve jménu své víry v ústní zákon zabíjet. Farizejové byli výrazně ovlivněni řeckou kulturou. Podle řeckého vzoru se začínají objevovat učitelé a jejich žáci. Dnešní ješivy a bejt midraše mají vzor v Athénských akademiích. Vztah učitel-žák se stal novým prvkem v židovském životě a narušil tradiční vztah věřících Židů k chrámovému kultu a obětem.

Někteří z učitelů se stávali členy Sanhedrinu. Farizejové se stali atraktivní, protože učitelem se na rozdíl od Kněze mohl stát každý (chudý, bohatý či konvertita).

Učitelé chtěli aby se s tzv. ústním zákonem seznámilo co nejvíce Židů.

Obrazek

Jochanan Hyrkanos a Alexandr Janaj dobývali uzemí pomocí nežidovských žoldnéřu a z jejich pomocí judaizovali podrobené oblasti.

Tzv. ústní zákon se objevil až v době kdy se Židé dostali do kontaktu s Řeky, a bylo nutné aby text TaNaCHu bylo možné použít ke konfrontaci s řeckou kulturou. Farizejové chtěli k TaNaCHu přidat nové zvyky, nařízení a přikázání. Vytvořili tak nový systém výkladu Tory, o kterém tvrdili, že byl předán Mojžíšovi. Systém byl odvozen od řeckému výkladu nejasných pasáží Homéra řeckými filozofy  v Alexandrii.

Část Farizejů utekla v době vzpoury proti králi Alexandru Janajovi do Alexandrie, kde se setkali s helenizovanými Židy, kteří sice neuměli hebrejsky ale stále byli pevní ve své víře. Alexandrijská židovská obec používala řecký překlad bible a existovalo zde mnoho synagog. Farizejové si zde všimli, že existuje nedostatek židovských škol pro děti. Existovali pouze sobotní školy pro dospělé Židy.

Když se v roce 76 před obč. letopočtem královnou Judska stala Alexandra Salome, vyzvala farizeje ať se vrátí do země. Prosadila aby se dostali do Sanhedrinu-královské rady. Chtěla tak uklidnit situaci v zemi. Královna řídila zahraniční politiku země a farizejové ovládli náboženský život a instituci podobnou dnešnímu ministerstvu vnitra! Saducejové byli odstraněni ze všech míst za podporu krále Alexandra Janaje ve válce proti Farizejům. Byly páleny saducejské spisy.

Obrazek

Jeden ze Saducejů, poradce židovského krále Janaje byl postaven před farizejský soud a popraven spolu s mnoha významnými Saduceji.

Farizejové vytvořili jakousi náboženskou policii a kontrolovali život obyvatel.

Fanatický Farizej Šimon ben Šetach nechal v souladu s tzv. ústním právem upálit v Aškelonu 80 žen za údajné čarodějnictví! Tento fanatik zavedl institut obecní školy.

Šimon ben Šetach syn tehdy nejvlivnějšího Farizeje nařídli povinnou školní docházku.

Obrazek

Další farizejský fanatik Jošua ben Gamla novelizoval tento zákon, tak že každý okres a každá obec musela mít školu, kde ze vyučovalo farizejské dogma. Když se dostal k moci Herodes-nástroj římské politiky, nechal popravit 45 členů Sanhedrinu, kteří podporovali Hasmoneovce, tedy Saduceje. Za vlády Heroda se stalo Judsko helénským státem, na chrámu byla vztyčena římská orlice-znamení věrnosti Římu. Herodes podporoval Farizeje a respektoval Esejce, naopak Saducejům –národní a náboženské elitě nakloněn nebyl, domníval se že si tak získá vliv prostého obyvatelstva. Za jeho vlády pokračovali farizejové ve povinné výuce své ideologie a ve farizeaci Židů. Talmud zaznamenává, že v této době existovalo 24 nefarizejských směrů.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA