Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vliv Zoroastrizmu na Rabanity v Talmudu a Midraši aneb jak se stát nevědomě stoupencem Zoroastrizmu

Obrazek

V letech 226 až 379 perští králové shromažďovali a upravovali práce íránského "proroka" a náboženského básníka Zoroastra (Zarathustra, Zartošta).

Výsledkem bylo 21 obsáhlých dílů knihy Nusk. Každý díl se vstahuje k jednomu slovu nejposvátnější perské modlitby Ahuvarja.

Nusk je možné přirovnat k zoroastriánskému Talmudu.

Obrazek

Díky válečnému stavu mezi Peršany a Araby v druhé polovině 9 století byly knihy Nusk odsouzeny k zničení.

Pozůstatkem knih Nusk je 5 dílů:

1) Jasna - kniha obětí, která obsahuje 72 kapitol, mimo jiné i pasáže Gatha (nejstarší a nejposvátnější spisy Zend Avesty).

2) Vendidad - 22 kapitol týkajících se zákonů o ovládání zlých sil a duchů.

3) Jašt - podrobné vysvětlení perských božstev

4) Vispered - 24 kapitol doplněk Jasna

5) Chorda - upravená verze zákonů obsažených v Zend Avestě.

 

Obrazek

Talmud byl výrazně ovlivněn perskou kulturou. To dokazuje fakt, že Talmud obsahuje tak mnoho ze zoroastriánské knihy Zend Avesta.

V Talmudu můžeme najít nejen velké množství perských pověr a legend, ale i velké množství nařízení podle perského kodexu, nemluvě o zvycích a tradicích užívaných v životě prostých Peršanů. Dokonce i formy a výrazy středoíránského jazyka Pahlaví jsou v Talmudu obsaženy v nemalé míře.

Perský vliv na Talmud je tak velký, že je často i pro odborníka obtížné určit co je ještě židovského původu a co již původu perského.

Systém pojmenování andělů v židovské tradici předcházející perskému vlivu neexistuje. Například andělé jsou pojmenováni poprvé v knize Daniel ( sestavené během Perského exilu).

Pojmenovávání andělů bylo velmi důležité v perském náboženství a Talmud sám o sobě tuto skutečnost nepopírá a uvádí - Šemot haMalachim alu lahem miBavel tedy Jména andělů vzniklá v Babylonu. Ti kdo jsou znalí rabanitské teologie, ví o souvislosti s uváděním dobrých a zlých andělů ( např. rabanitská píseň pro sobotní noc - Šalom Alajchem).

Podle perského učení existovali dva bohové, dobrý bůh Ahura Mazda a zlý bůh Ahriman. Talmud obsahuje rozsáhlé výpůjčky z perského pantheonu božstev a andělů, jako například Mithra (v Talmudu Metatron), Hadar (v Talmudu Hadarni -el), Dahriman, Tir, Seroš, Aesmadiv (perský duch hněvu je v Talmudu uváděn jako Ašmodaj), Angra/Agra (v Talmudu Agrat) a mnoho dalších.

Démoni

 

Kromě andělů si babylonští Amoraim (rabíni citovaní v Talmudu) a autoři křesťanských textů běžně vypůjčovali ze Zend Avesty pověry o démonech a skřetech.

Začal bych třeba s Ahrimanem. Z Talmudu se dozvídáme, že Ahriman je ztotožňován se Satanem (Masechet Bava Batra 16).

Obrazek

Masechet Sanhedrin 29 a Vendidad II, 384 označuje Ahrimana jako zmiji pekelnou.

Nespočet Ahrimanových pomocníků je uváděno jako zlí duchové, dnes je spíše nazíváme čerti či ďáblové.

Vendidad I, 21 uvádí, že tito zlí duchové jsou početnější než zemský prach (Talmud Masechet Berachot 6, Midraš Tehillim 17, Tanhuma,...).

Následující pasáže Talmudu a Midraše ohledně zlých duchů a démonů byly odvozeny nebo přímo opsány z Vendidad II:

Masechet Sanhedrin 25 uvádí, že zlí duchové jsou aktivní zejména na vinicích.

Masechet Gitin 68 a Midraš Kohelet nás informuje že zlí duchové jsou mužského a ženského pohlaví.

Masechet Berachot 61 a Masechet Hulin 105 mohou nabývat jak podobu člověka tak mouchy.

Masechet Hagigah 16 tvrdí, že se démoni mohou rozmnožovat stejně jako člověk.

Masechet Gitin 68 označuje Ašmodaje (Aesmadiv v perštině) jako největšího ze zlých duchů.

Jedním ze základních učení perského náboženství je nemít nečisté ruce (Mesechet Šabat 109)

Veřilo se, že zlý duch Sabetch spočívá na nečistých rukou - Kicur Šulchan Aruch 2.1 cituje prohlášení Bejt Josef od Josefa Karo - když nějaký muž usne, svatý duch odejde z jeho těla a nečistý duch spočine nad ním. Když se zbudí nečistý duch odejde z jeho těla kromě prstů a neodejde do doby než přeleje třikrát střídavě vodu. není dovoleno jít více než 4 lokte bez omytí rukou, kromě případu nouze.

Masechet Megila 3 tvrdí, že během noci nikdo nesmí nabízet podání ruky a přijímat podanou ruku (ze strachu ze zlého ducha).

Masechet Šavuot 15 a Masechet Berachot 4 obsahuje perskou modlitbu pro zapuzení neviditelných sil zla.

Zahánění zlých duchů naléhavou prosbou byla nedílnou součástí perského náboženství.

Byl tak vymyšlen celý systém kouzelnictví a zaklínání.

Všechny tyto kouzla a "modlitby" můžeme najít v Talmudu.

Zde jsou příklady:

Vendidad II, 233 a Masechet Kidušin 81 že pro zahnání démona je nutné vyslovit formuli - Vyháním tě ze mě.

Pokud je někdo pokousán zuřivým psem, musí být předneseno zaklínadlo pro zahnání škodlivého ducha (Vendidad I, 30).

Peršané věřili v medajlonky, amulety a talismany jako ochranu před zlými silami a tato víra byla přijata i Talmudem.

Vlivem Zoroastrismu se v Talmudu a Midrashi objevují démoni a zlí duchové.

Obrazek

Pokus o přiblížení všech částí Talmudu které čerpaly ze Zend Avesty.

Záležitosti kolem žehnání nebo pronášení díků nad nečím co je požíváno má perský původ (Vendidad II, 112)

Úplný svatební rituál se zvláštním požehnáním a obřad je stanoven podle Zend Avesty (II, 157/158/III,228 )

Jak Vendidad II, 130 tak Midraš Tehilim se týkají spravedlivých kteří žijí v Ráji , oba texty tvrdí že jsou zářiví jako hvězdy.

Jak Vendidad18, 166 tak Midraš Sanhedrin 17 tvrdí, že kouzelnické umění nepřichází od Sil Zla a že moudrý muž (podle Talmudu mužové Sanhedrinu) muže praktikovat kouzelnické umění.

Jak Zend Avesta (podle Peršanů) tak Torah (podle Talmudu) jsou schopné zahánět temné síly, tak že jsou citovány ( Sefer Elijahu, Zuta 82, Masechet Megila 31 a Masechet Taanit 27)

V pasážích Zend Avesty kde Ahura Mazda mluví k Zoroastrovi o životě po smrti byl téměř úplně okopírován do Talmudu (Masechet Avot 86)

Stoupenci Zoroastrismu měli zajištěn posmrtný život, to samé tvrdí Talmud o Lidu Israele (Masechet Eruvin 10)

Buh je s tím kdo studuje, přemýšlí a vyučuje v noci. (Vendidad 18, Masechet Avodah Zarah 3, Masechet Berachot 30).

 

Peršané věřili, že život je přechodnou a nedůležitou součástí existence a pouze po smrti začne ten pravý život, stejnou myšlenku najdeme v Midraši Kohelet Raba.

Zoroastriáni nesnášeli konverze k jejich víře, stejně tak můžeme najít v Talmudu odrazování proselytů (Masechet Kidušin 70)

Autoři Talmudu okopírovali mnoho částí Vendidadu a vložily je do Talmudu.

Mnoho částí práva Jasna: obětní pořádek, způsob duchovní služby, nařízení čistoty,.... se stalo součástí Talmudu.

 

Je zajímavé, že se vyznavači talmudismu a potažmo i křesťanství stávají nevědomě vyznavači Zoroastrismu.